Maroko nás lákalo už dlouho. Hliněné stavby, pouštní krajina, tajine, velbloudi a přeslazený čaj s mátou. To chce člověk vidět a zažít aspoň jednou za život. A tak jsme se tam vypravili. V tomto článku vám popíšeme, jak si naplánovat cestu do Maroka, kde se ubytovat co vidět a co ochutnat. Poradíme vám na co si dát pozor a dáme vám tip na zajímavosti, které jinde neuvidíte.

Kdy do Maroka vyrazit?

Říká se, že nejlepší čas, kdy do Maroka vyrazit je zima a jaro. Je to období, kdy v Maroku není takové vedro. Ideální období je konec listopadu až duben. My jsme do Maroka vyrazili v lednu. Přes noc tu sice bylo docela chladno a teploty klesaly v horách i k nule. Ale ve dnes pak šplhaly místy i k 20°C, takže člověk se pěkně prohřál a připravil na chladnější noc. Byl to prima útěk do tepla z české zimy, která byla v tehdy docela silná.

Jak se do Maroka dostat?

Do Maroka, konkrétně do Marrakéše, létají přímé lety z Vídně. Zpáteční letenka nás vyšla na 5700Kč. Když píšu tento článek, tak jde zpáteční letenka z Vídně koupit za cca 2400Kč. Takže to chce letenky hlídat a nebo vychytat nějakou akci. Let samotný trval 4 hodiny, takže je to taková rychlovka – jako třeba cesta vlakem z Prahy do Bratislavy.

Jak se dostat z letiště?

My jsme z letiště jeli taxíkem a cesta stála 200 MAD. Měli jsme jej sjednaný od našeho hotelu s tím, že nás doveze až k hotelu. Vyhodil nás ale před branou do Medíny a dál s námi nejel ani nešel. První z malých podělů. Protože najít naše ubytování byla docela fuška. Do města se z letiště lze dostat samozřejmě i levněji. Jezdí tam pravidelně autobus a cena jedné jízdenky je pak 30 MAD. Zpátky na letiště jsme tak jeli.

Víza

Víza nepotřebujete. My jsme jen po příletu na letišti vyplnili registrační formulář a podstoupili krátký výslech s policajtem u přepážky. Ve formuláři se vyplňuje položka employment (zaměstnání), kam jsem napsal wedding photographer, což se ukázalo jako malý problém. Když to policajt uviděl, tak se mu v hlavě okamžitě rozsvítil majáček a začal se mě ptát, jestli jsem novinář. Nechápal význam slova wedding a tak jsem se jal gestikulací vysvětlovat, co to je svatba. Až při mém teatrálním naznačování výměny prstýnků a vášnivém polibku to pochopil. Zasmál se, dal mi razítko do pasu a poslal mě do prdele. V Maroku zkrátka nemají novináře rádi, takže pokud pracujete pro noviny/média, tak si do formuláře napište něco rozumnějšího, třeba že jste kuchař.

Vzít si s sebou dron?

Dále si dejte pozor na úplný zákaz používání dronů. Drony jsou v Maroku a v dalších afrických zemích (např. Egypt a Tunisko) zakázané a pokud je zkušené policejní oko uvidí na rentgenu ve vašem zavazadle, tak vám dron zabaví.

Peníze

Na cestách nepoužívám téměř vůbec platební karty. Vždy si hned na letišti směním dolary/ eura na místní měnu. Stejně tak jsme to udělali i v Maroku. V Maroku mají jako měnu Dirham a kurz je cca 1 MAD = 2,3 Kč. Na letišti jsme tehdy dostali kurz 10,6 MAD/ 1 Euro. Lepší kurz jsme pak dostali ve směnárně ve městě, kde jsme jej usmlouvali na 10,9 MAD/ 1 Euro.

Ceny

Maroko není nijak drahou zemí. Ubytování tu seženete od 300 Kč za noc a jídlo tu stojí o něco méně, než v Česku – samozřejmě záleží, kde budete jíst. Chce to ale smlouvat a to za všechno, za jídlo, za ubytování a hlavně za suvenýry. Maročani jsou pěkní vychcánci a budou se vás snažit všude natáhnout. Takže si dávejte pozor – viz část o bezpečnosti.

Ukázka cen

• Oběd pro dva vč. pití v běžné restauraci: kolem 140 MAD (320 Kč)
• Čaj nebo káva: 4 – 15 MAD (10 – 35 Kč)
• Voda 1,5 l: 6 MAD (14 Kč)
• Litr benzinu: 12 MAD (28 Kč)
• Pokoj na jednu noc: 150 – 300 MAD (300 – 700 Kč)
• Plechovka coly: 3-7 MAD (8 – 17 Kč)

Půjčení auta

Po Marrakéši se dá pohodlně přepravovat taxíky a nebo pěšky. Pokud se ale budete chtít podívat někam dál, tak budete potřebovat auto. Auto jsme si půjčili v půjčovně Yacout Tours. Přes webové stránky jsme si zarezervovali Škodu Fabii (u většiny turistů ale frčí Dacia Duster). Za 5 dní jsme zaplatili 135 Eur.

Ve smluvený den, přichází k nám do hotelu zaměstnanec půjčovny a podepisuje s námi smlovu (celá ve francouzštině). Natno dodat, že francouzky umíme maximálně oui a merci. Pro zapůjčení auta je potřeba mít kreditku, na které vám zablokují podle typu auta nějakou sumu, kdybyste s autem něco udělali. A právě to bývá kámen úrazů, protože s tím v Maroku často vydrbávají. A právě proto si vozíme kreditku, na které je pár tisíc. Chvíli to pán řešil a stále snižoval limit, až se dostal asi na 3000 MAD, které šly zablokovat. Auto máme přistavené kousek od ubytování. Fotíme si ho, aby náhodou při vrácení nenastaly problémy. Podobných příběhu jsme slyšeli spoustu. Společně se zaměstnancem jedeme k nejbližší benzínce a tankujeme plnou nádrž (470 MAD).

Fabie je v dobrém stavu, společně s klíčky dostáváme i GPS navigaci, která ale v dobrém stavu není. Proto doporučuji stáhnout si do telefonu nějakou funkční, například Sygic.

Jízda autem a provoz

Na první pohled vypadá provoz v Maroku trochu šíleně a z řízení auta jsem měl trochu obavy. Přeci jen tu mezi auty jezdí povozy s osly a semtam vás tu předběhne průvod velbloudů. Ale během krátké chvíle zjistíte, že tu platí pravidlo silnějšího psa a zkrátka musíte být jen trochu víc bezohlední. Pokud máte něco naježděno, tak se toho nebojte.

Benzín je na místní poměry drahý a tak Maročani nejsou moc zvyklí jezdit autem. Tomu odpovídá jejich styl jízdy, kdy mají prostě strach (neplatí pro Marrakeš, tam strach nemají z ničeho a nikoho) a tak vás vždycky raději pustí. Takže když jsme uvízli pod Atlasem kvůli sněhové vánici, tak jsme cestou zpátky úplně bez problémů předjížděli celé kolony aut. Na letních gumách a s prstem v nose.

Pokud jste už řídili třeba motorku ve Vietnamu, tak je to podobné. Jenom tady je víc oslích povozů bez blinkru, takže buďte ve střehu. Při řízení si tu člověk procvičí všechna sprostá slova, která zná. A objeví nová.

Alkohol

Maroko je muslimská země a tak tu alkohol neseženete. Údajně jej lze koupit v některých hotelech a pak samozřejmě na letišti v duty free shopech. My jsme si s sebou vezli litr slivovice, což všem doporučuji, protože hygiena je tu africká a dezinfikovat tělo je potřeba. Policie tu logicky nedává dýchnout, takže by si tu teoreticky mohl dát člověk i panáka před jízdou autem na kuráž, aby lépe snášel manévry oslích povozů na silnicích. K čemuž ale nikoho nenabádám a samozřejmě jsem to nikdy neudělal. Nenenenene.

Policie

A teď tedy ještě k té policii. Pokud pojedete autem, tak budete potkávat policii snad každých 50 km. Stojí u silnice a dalekohledem sledují provoz. Nejčastěji se snaží dát pokutu za rychlost. Většinou jde spíš ale o jakousi formu úplatku. Takže jezděte pomaleji a dodržujte opravdu předepsanou rychlost. Nás nezastavili ani jednou ale párkrát jsme měli měli na mále. Pokud vás zastaví, tak se doporučuje dělat, že nerozumíte. Což není tak těžké.

Bezpečnost

Maroko je nádherná země. Je tu dokonalá krajina a krásná architektura. Výborné jídlo a úžasná historie. Ale dojem ze země trochu kazí lidé, kteří se prostě chovají jako čuráci. Budou se vás snažit podělat všude a za všech okolností. Finty, které tu vymysleli, jsem neviděl snad nikde jinde na světě (těsně konkuruje Vietnam). Pokud se zeptáte na cestu, tak už se dotyčného nezbavíte. Pokud si vyfotíte cokoliv na ulici, tak se vždycky objeví někdo, kdo bude chtít peníze. Samozřejmě jsou tu vyjímky, jako třeba majitel autopůjčovny, kde jsme si půjčovali auto. To byl úžasný člověk. Ale negativních zážitků je prostě moc a těch pár příjemných vyjímek je nemá šanci vytlačit z hlavy.

Nutnot dodat, že kromě podělávání o peníze jsme se tu nesetkali s žádným fyzickým konfliktem nebo přepadením. Jen občas se stalo, že nám třeba v Marrakéši řekli, že dál už bychom sami chodit neměli, že ta ulice je nebezpečná. Případně pokud jsem fotil na ulici, tak se občas našel někdo, komu to vadilo ale fungovala mi metoda agresivnější reakce. Určitě se nijak neomlouvejte apod., to je jen známka slabosti a pro dotyčného to znamená, že má přitlačit a bude po vás chtít peníze.

Pokud jedete v páru, tak zapomeňte na nějaké líbání na ulici, držení se za ruku apod. To může být zdrojem nepříjemností. Je také lepší na sebe nijak neupozorňovat. Ženy by měly mít alespoň v marrakeši šátek přes vlasy.

Buďte zkrátka opatrní. Slyšel jsem už o spoustě nepříjemných zážitků od jiných turistů. Viz ty dvě slečny, co se rozhodly samy projít Atlas.

Jídlo

Jídlo je tu skvělé, tajiny si zamilujete. Moc mě bavil ten zážitek, kdy vám přinesli hliněný tajin, postavili jej před vás a odklopili víko. Kolem se linula vůně a mně se zkrátka celý ten zážitek z obědvání tajinu neskutečně líbil.

Určitě se budete denně setkávat s přeslazeným mátovým čajen. To je zelený čaj doplněný mátou a pořádnou dávkou cukru. Za chladných nocí příjemně zahřeje a přes den zase naopak osvěží.

Pak si určitě dáte pravou arabskou kávu připravenou v džezvě. Káva je také hodně sladká a navíc je ochucená často i kardamonem nebo skořicí.

Ubytování

Ubytování jsme si bookovali dopředu jen v Marrakéši klasicky přes booking.com. Bydleli jsme převážně v riádech. To jsou měšťanské domy předělané na hotely. Typická je pro ně nádherná architektura s nádvořím, které bývá často osázené různými kytkami a palmami. Pokud pojedete v zimě, tak si s sebou vemte nějaký tenčí spacák. Přes noc je v Maroku docela chladno a některé hotely neměly topení.

Oblečení

V zimě je v Maroku přes den na slunci docela teplo a já chodil v kalhotech a tričku. Když jsme byli v horách, tak jsem občas vytáhl tenkou bundu. Jednou jsme zažili sníh a bylo třeba se obléct víc. Ale pokud vyloženě nebudete chodit po horách, tak vám bude stačit oblečení, které nosíte na podzim nebo na jaře.

Itinerář cesty

V Maroku jsme byli celkem 10 dní. Níže je náš plán cesty. Variant jak projet během krátké doby Maroko je ale nespočet. Takže doporučuji vygooglit si jednotlivá místa a vybrat si prostě ta, která vám padnou do oka. Pěkně je všude. Já bych třeba klidně mohl měsíc být jen v Marrakéši.

Marrakéš

V Marrakéši je toho poměrně hodně k vidění, takže tam můžete bez problémů strávit i několik dní. Určitě se podívejte na náměstí Djema El Fna, pak zavítejte na Souks (trhy), kde pokoupíte nejrůznější koření a suvenýry. Vynechat byste neměli ani Ben Youseff Madrasa (muzeum). Velkým lákadlem je i Mešita Kutubíja. Saadian Tombs jsou zase hrobky z dob Saadianské dynastie. Bahia Palace, který vznikl na konci 19. století a měl být největším palácem své doby. Tanneries, což jsou barvírny kůže, na východním konci Avenue Bab El Dabbagh. Majorelle Gardens je dům se zahradou, který dříve vlastnil malíř Majorelle. The Yve St. Laurent Museum, což asi netřeba blíže vysvětlovat.

Přejezd přes Atlas

Krásný zážitek, který rozhodně stojí za to. Nebojte se Atlasu, odmění se vám nadhernými výhledy. Budete projíždět úžasnými vesnicemi, kde se vrátíte o sto let zpátky v čase.

Ait Ben Haddou

Ait Ben Haddou je ksar v jižním Maroku. Pro svoji unikátnost, ucelenost a stupeň zachování byl Ait Ben Haddou v roce 1987 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Není se co divit, to místo je naprosto úžasné.

Kalaát De M’Gouna

Nenápadné městečko, kde se ale vyplatí zastavit. Proč? Je to centrum výroby růžové vody, kterou tu můžete levně koupit na trzích a v obchodech. Takže doporučujeme udělat si tu zastávku, dát si kafe, tajin a koupit si pár lahviček růžové vody.

Tinerhir a Soutěska Todra

Tinerhir je původně hornické město. Dnes je to oáza a výchozí bod pro poznávání okolí. Lze se odtut snadno dostat do soutěsky Todra. Udělejte si výlet nad Tinerhir a pokochejte se výhledem na toto nádherné městečko. Ideální čas pro kochání je brzké ráno při východu slunce.

Soutěska Todra je v zimě dost chladné místo, kde opravdu hodně fouká. Takže se připravte na vítr. Ale návštěva tohoto místa stojí za to. Nás tu druhý den ráno překvapil sníh. Ještě překvapenější ale byli místní, kteří říkali, že sníh ještě nikdy neviděli.

Alnif

Alnif je Mekka všech paleontologů. Je to místo, kde když odkopnete kámen, tak na vás vykoukne pět trilobitů. Trochu sice přeháním ale nejsem daleko od pravdy.

Zagora

Zagora je výchozí bod pro návštěvu pouště. Můžete se zde ubytovat a domluvit si zájezd na Saharu. Nedoporučuji zkoušet jet na Saharu Fabií. Nepovede se vám to. Píšu z vlastní zkušenosti.

Ouarzazate

Ouarzazate proslavila především filmová studia Hollywoodu. Točily se tu trháky jako Hra o trůny a nebo Mumie. Já teda neviděl ani jeden z těch filmů ale studia určitě stojí za návštěvu. Pro mě to byl zajímavý zážitek, když jsem viděl hrad z postavený z polystyrenu a katapult z lepenky.

Přejezd přes Atlas

Zpátky jsme jeli opět přes Atlas. Ono se říká, že projet Atlas je v pohodě, jen nesmí nasněžit. Při naší cestě nasněžilo moc. Byla to apokalypsa. Světem kolovaly fotky Sahary pod sněhem a překvapených velbloudů. Atlas na několik dní zavřeli. Riskli jsme to a zkusili jej projet a šlo to. Jak jsem psal výš, místní z vesnic moc nejezdí, sníh taky často nevidí a tak nebyl problém mezi stojícími auty prokličkovat a ze Zagory jsme to na jeden zátah během dne dali až do malebné Essaouiry.

Essaouira

Essaouira je město na pobřeží a je to jedno z míst, kam zavítá así každý turista. Najdete tu nádherné starobylé uličky plné krámků se suvenýry, restauraí a kaváren. Doporučujeme navštívit ráno trh s rybami. Je to zajímavá podívaná.